Už dlouho jsem se tu nezmiňoval o žádné hře. V nemalé míře i proto, že jsem v zásadě valnou většinu „herního času“ v uplynulém roce věnoval zejména automobilovým simulátorům, jak možná někteří vědí, a jen zřídka jsem narazil na jakoukoliv jinou hru, která by mě nějak výrazněji zaujala. Se simulátory to teď ale mám poněkud komplikovanější, a shodou okolností jsem víceméně současně narazil na hru, která si rozhodně zmínku zaslouží. Tou hrou je právě v titulku zmíněná Subnautica.
Co je nového v Silkypix 7 Pro
06
2016
Doplněno 9.3.2016: Jak jsem tak trochu tušil, s ukončením slevové akce na Silkypix 6 Standard (ale mimochodem – na evropských stránkách se dá zlevněná šestka stále ještě koupit, i když už akce oficiálně skončila), které se od ledna až do včerejška dalo koupit velice levně (viz poslední odstavec původního postu), byla na trh uvedena její náhrada v podobě Silkypix 7 Standard (respektive oni jí říkají „download version“. Oproti šestce Standard nabízí klonovací razítko, respektive nástroj pro odstraňování drobných vad ve snímku (ten byl v šestce k dispozici jenom ve verzi Pro), a ze sedmičky si zachovává funkci Natural Sharp a lepší práci s přepaly. oproti verzi 7 Pro v něm tedy chybí možnost práce s přechodovými filtry – celkem pochopitelné, ale na druhou stranu třeba z mého pohledu jde o jednoznačně nejzajímavější funkci verze 7. Verze 7 Standard je aktuálně až do 8. května ve slevě a je ji možno získat za 9800 jenů, tedy zhruba 2200 Kč. Po ukončení slevy bude za zhruba dvojnásobnou cenu.
—————-
Že považuji u nás bohužel nepříliš známý program Silkypix za nejlepší RAW editor, jaký znám, asi není příliš velkým tajemstvím. Ačkoliv bych v něm uvítal některé funkce, které má třeba Lightroom (zejména možnost vytváření katalogu snímků), po stránce toho, jak se mi pracuje s jeho rozhraním a zejména s ohledem na to, jak výstup ze Silkypix v porovnání s ostatními RAW editory vypadá, dle mého názoru prostě nemá konkurenci.
Před nedávnem se objevila betaverze nové, už sedmé verze tohoto programu. Bohužel v japonštině – Silkypix je japonský program a to, že se novinky objevují nejprve v japonské verzi a teprve časem ve verzi anglické (která do dnešního dne nese jednoznačné stopy toho, že ji vytvářeli Japonci – jakkoliv už je přece jen na lepší úrovni, než bývala třeba ve verzi 3, některé termíny stále nejsou tak docela standardní). Tentokrát jsme si museli počkat poměrně dlouho – betaverze v angličtině vůbec nevyšla a anglická verze Silkypix 7 se objevila až teď, kdy už byla japonská verze nějakou dobu na trhu. Nicméně je tedy konečně tady. A mě samozřejmě zajímalo, co se od předchozí verze změnilo.
Tipy pro hraní Dark Souls (nejen) 2
01
2014
Neměl jsem původně v plánu se k Dark Souls tématice vracet tak záhy, nicméně poslední dobou zaznamenávám poměrně velký zájem o tuto sérii (větší, než jsem čekal) a zejména do druhého dílu, který vyšel na PC minulý pátek, se pouští řada nováčků, kteří předchozí díl nehráli. A dle očekáváním v lecčem poněkud tápou – někdy při sledování začátečnických videí na YouTube nebo Twitchi zkušenější hráči nepochybně dost trpí. Říkal jsem si proto, že by možná nebylo od věci sepsat nějaké tipy k tomu, jak se v Dark Souls hrách a zejména pak v aktuálním druhém dílu orientovat a chovat. Jako obvykle u podobných tipů nejde o to, že bych se považoval za kdovíjakého experta na dané téma, nicméně se i tak domnívám, že jsem alespoň nějaké užitečné informace schopen poskytnout – jak bylo zmíněno minule, první Dark Souls jsem (relativně nedávno) prošel několikrát a poměrně hodně důkladně, a aktuálně mám za sebou zhruba 30 hodin ve dvojce.
Následující tipy se tedy vztahují primárně na Dark Souls 2, nicméně řada z nich se dá vztáhnout i na první díl, případně výslovně zmíním rozdíly mezi prvním a druhým dílem. Číslování můžete celkem směle ignorovat, nemá žádný hlubší smysl kromě odlišení jednotlivých tipů od sebe – neoznačuje žádné specifické řazení třeba dle důležitosti ani nic takového, vše je řazeno tak, jak mě to při psaní napadalo.
The Dark Soul
24
2014
Mám rozhodně daleko do trempa či někoho podobného, ale posezení u ohně jsem měl vždycky rád a ve specifické atmosféře, která u ohně je, jsem strávil hodně času. Je to ale už skutečně dávno a vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem u nějakého ohně poseděl naposledy. Tedy – pokud budeme hovořit o těch skutečných. U ohňů ne tak úplně reálných, ale přinejmenším stejně vítaných, jsem technicky vzato strávil posledních několik měsíců svého volného času. Ovšem v ohních, o kterých teď je řeč, nehoří dříví, ale kosti, a z každého z nich ční zapíchnutý pohrabáč (který se ale velice podobá meči). Nicméně ale v jejich případě, stejně jako u jejich reálných „kolegů“, velice často platí, že se vám od nich mnohdy ani nechce příliš odcházet…
Na světelné znečištění levně
05
2014
Každý, kdo v našich končinách fotografuje v noci, a dvojnásob pokouší-li se o nějaké astrofotografie, se setkává s klasickým problémem – světelné znečištění, tedy všudypřítomná oranžová (tedy především oranžová) obloha. Ani na obyčejných „náladovkách“ často nepůsobí moc dobře, a na astro snímcích je pak její přítomnost často katastrofální, protože zpracovat takové snímky je nezřídka takřka nemožné – buď jsou příšerně oranžové, nebo se připravíte i o nemalou část pracně nafotografovaných dat, která byste na snímku na rozdíl od světelného znečištění mít chtěli.
Flickr a doostřování fotografií
25
2013
Před nějakou dobou jsem kvůli rostoucí nespokojenosti s používáním Google Photos (dobré úložiště a víceméně i rozhraní pro prohlížení, ale příšerná a zmatená organizace fotografií) znovu začal trochu aktivněji využívat Flickr. A záhy nato jsem byl upozorněn na skutečnost, o které jsem měl jisté povědomí (protože rozhodně nejde o žádný nový objev), ovšem nedošlo mi, že se týká i přímého prohlížení fotografií v galerii přímo na Flickru – totiž skutečnost, že Flickr sám a bez možnosti to uživatelsky jakkoliv ovlivnit dost dramatickým způsobem doostřuje fotografie na něj uploadované.