Dneska jsem si po mnoha letech váhání konečně pořídil mechanickou klávesnici. Bylo to trochu vynucené a tudíž jsem k tomu nepřistupoval tak docela s nadšením – moje dlouholetá oblíbená nízkoprofilová klávesnice Logitech Illuminated (K740) s nízkým zdvihem a jedna z nejlepších membránových klávesnic na trhu utrpěla po úctyhodné době provozu (nějakých sedm let, pořizoval jsem ji v roce 2011) a ještě úctyhodnějším počtu napsaných znaků (vlastně by mě docela zajímalo, kolik to vlastně bylo, myslím, že by se tím Logitech asi mohl celkem pochlubit) při čištění úraz sice relativně drobný, ale přesto ve svém důsledku fatální (zkuste pracovat s klávesnicí, na které vám nefungují klávesy F7 a F8) a já tak byl postaven před dilema – koupit si znovu stejnou klávesnici (za snad ještě vyšší cenu než původně, nemluvě o tom, že z trhu prakticky vymizela česká verze – platí ostatně pro mnoho těch dražších klávesnic nejen od Logitechu), nebo si pár stovek připlatit a konečně pořídit některou z klávesnic mechanických, kterých se v posledních letech objevilo poměrně hodně. Po dlouhém váhání jsem nakonec usoudil, že ten čas skutečně nastal – ostatně, o mechanické klávesnici uvažuji opravdu už velmi dlouho, vlastně jsem ji zvažoval už před těmi mnoha lety, kdy jsem se nakonec rozhodl pro zmíněnou Logitech Illuminated (a nikdy toho nelitoval).
Subnautica
09
2018
Už dlouho jsem se tu nezmiňoval o žádné hře. V nemalé míře i proto, že jsem v zásadě valnou většinu „herního času“ v uplynulém roce věnoval zejména automobilovým simulátorům, jak možná někteří vědí, a jen zřídka jsem narazil na jakoukoliv jinou hru, která by mě nějak výrazněji zaujala. Se simulátory to teď ale mám poněkud komplikovanější, a shodou okolností jsem víceméně současně narazil na hru, která si rozhodně zmínku zaslouží. Tou hrou je právě v titulku zmíněná Subnautica.
No Man’s Sky
17
2016
Vydání hry No Man’s Sky bylo nekonečnými zástupy fanoušků očekáváno řadu let a už předem bylo jasné, že půjde o herní událost přinejmenším roku. Jak se ale ukazuje v posledních několika dnech, kdy jsme se hry konečně dočkali, jedná se o událost velmi kontroverzní. Na jedné straně stojí početné davy skalních příznivců, kteří za těch několik let mlhavých vývojářských slibů svůj nekritický obdiv ke této hře povýšili na úroveň, za kterou by se nestyděla nejedna náboženská sekta, a nesnesou jakoukoliv kritiku (když před pár měsíci herní novináři oznámili, že se vydání hry patrně opozdí, bylo jim dokonce fanoušky vyhrožováno fyzickým násilím, aby se následně, když ono zdržení potvrdili i sami vývojáři, přesunuly tyto hrozby i přímo na ně samotné – ano, opravdu si to nevymýšlím), a na straně druhé je tu velmi početná skupina těch, kteří se cítí podvedeni tím, co jim bylo (často velmi mlhavě a nekonkrétně, což věc jen zhoršuje) vývojáři o hře naslibováno a co nakonec za ne zrovna nízkou cenu dostali. Když k tomu přičteme skutečnost, že PC verze běží celé řadě hráčů velice špatně, je jasné, že o internetové drama stran No Man’s Sky rozhodně není nouze. Kde je ale pravda? Je No Man’s Sky skutečně tou úžasnou a geniální hrou, za kterou ji považuje první skupina, nebo se jedná o odpad, za který ji považuje skupina druhá? Osobně se po nějakých deseti hodinách herního času domnívám, že pravda je tak někde mezi, jak už to bývá.
Sébastien Loeb Rally EVO
15
2016
Poslední doba je pro fanoušky rally na PC překapivě plodná. Zhruba v polovině loňského roku se objevilo skvělé Dirt Rally, které se před nedávnem dočkalo ukončení vývoje v rámci Early Access, je k dispozici jako plnohodnotná hra a v dubnu se objeví i na konzolích. Pak jsme se dočkali dalšího pokračování herní série WRC, tentokrát od zcela nového vývojového týmu. Bohužel WRC 5 bylo obrovským zklamáním, protože to byla hra veskrze nepovedená. Teď konečně přišla řada i na poslední z chystané trojice rally simulátorů – na hru Sébastien Loeb Rally EVO od vývojářského studia Milestone, které mělo na svém kontě všechny čtyři předchozí díly série WRC a které nemá zrovna nejlepší reputaci. A reakce, které uvedení hry vyvolalo, tomu v nemalé míře odpovídají – pokud by se případný zájemce řídil pouze tím, co se dočte v diskusích na internetu, patrně by od čehokoliv, co se týká SLRE, dal urychleně ruce pryč. Ale udělal by dobře? Dle mého názoru (jak možná tušíte) spíše ne. Vezměte nicméně před dalším čtením na vědomí, že se jedná čistě o moje subjektivní názory a že valná většina přinejmenším z těch osob, které se vyskytují v internetových diskusích, by s nimi velmi zásadně nesouhlasila – jakkoliv pravda nemalá část z nich své názory projevuje dost…jak to říct…primitivně? Zkrátka – byli jste varováni. Možná jsou moje názory na SLRE naprosto scestné.
Cosijakorecenze Lords of the Fallen
23
2015
Uvědomuji si sice, že se ani vzdáleně nejedná o žádnou novinku, protože hra, o které bude řeč, je k dispozici už téměř rok, ale pokud má někdo zájem, může si níže přečíst moje názory na hru Lords of the Fallen očima někoho, kdo se k sérii Dark Souls dostal relativně pozdě, ale o to rychleji se stal jejím velkým fanouškem. Celý text původně vznikal za poněkud jiným účelem a v angličtině (a pokud byste si snad chtěli přečíst jeho anglickou verzi, najdete ji alespoň provizorně v anglicky psané části tohoto blogu, konkrétně zde), ale když už jsem to jednou napsal, říkal jsem si, že to přepíšu i do češtiny a zveřejním alespoň tady.
Primer
11
2015
O filmech už příliš často nepíšu, nicméně v případě Primeru musím udělat výjimku a alespoň stručně se tu o něm zmínit. K jeho zhlédnutí jsem se totiž odhodlával několik let. Není to proto, že by snad byl nějak drastický nebo něco v tom smyslu – to vůbec ne. Pouze se jedná o film, který má pověst dost možná divácky nejnáročnější „časovky“ (tzn. filmu o cestování v čase), jaká kdy byla natočena. A je pravda, že v tomto Primer asi jen stěží někoho zklame – je přesně takový, jak se o něm mezi tou relativní hrstkou lidí, co ho znají, traduje. Mimochodem, v následujícím textu se snažím vyhnout jakýmkoliv spoilerům, takže si ho myslím můžete přečíst, aniž by vám cokoliv prozrazoval (kromě skutečnosti, že se ve filmu cestuje časem).