Living at the edge of the world

Dneska jsem si po mnoha letech váhání konečně pořídil mechanickou klávesnici. Bylo to trochu vynucené a tudíž jsem k tomu nepřistupoval tak docela s nadšením – moje dlouholetá oblíbená nízkoprofilová klávesnice Logitech Illuminated (K740) s nízkým zdvihem a jedna z nejlepších membránových klávesnic na trhu utrpěla po úctyhodné době provozu (nějakých sedm let, pořizoval jsem ji v roce 2011) a ještě úctyhodnějším počtu napsaných znaků (vlastně by mě docela zajímalo, kolik to vlastně bylo, myslím, že by se tím Logitech asi mohl celkem pochlubit) při čištění úraz sice relativně drobný, ale přesto ve svém důsledku fatální (zkuste pracovat s klávesnicí, na které vám nefungují klávesy F7 a F8) a já tak byl postaven před dilema – koupit si znovu stejnou klávesnici (za snad ještě vyšší cenu než původně, nemluvě o tom, že z trhu prakticky vymizela česká verze – platí ostatně pro mnoho těch dražších klávesnic nejen od Logitechu), nebo si pár stovek připlatit a konečně pořídit některou z klávesnic mechanických, kterých se v posledních letech objevilo poměrně hodně. Po dlouhém váhání jsem nakonec usoudil, že ten čas skutečně nastal – ostatně, o mechanické klávesnici uvažuji opravdu už velmi dlouho, vlastně jsem ji zvažoval už před těmi mnoha lety, kdy jsem se nakonec rozhodl pro zmíněnou Logitech Illuminated (a nikdy toho nelitoval).

(číst dál…)

2 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Skutečnost, že mezi předchozím PFkem a tím aktuálním je pouhý jediný post, je asi svým způsobem příznačná pro to, jaký ten uplynulý rok byl.
Takže příjemné Vánoce a hodně štěstí v roce nadcházejícím.

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

(Na rozkliknutí větší.)

Současně bych rád téhle příležitosti využil k oznámení spuštění mých nových oficiálních stránek na adrese http://www.mfiala.cz – pokud hledáte překladatele a korektora, externí IT podporu anebo fotografické služby, možná by vás mohla právě moje nabídka zajímat. Neváhejte mě v případě byť jen potenciálního zájmu kontaktovat – rád upřesním jakékoliv nejasnosti a zodpovím jakékoliv dotazy, které s mými službami souvisejí.

Moje fotografie jsou pak k nalezení na stránkách http://foto.mfiala.cz – tyhle stránky jsou sice už v provozu delší dobu, ale proč je v kontextu spuštění výše zmíněných stránek nepřipomenout, koneckonců jsou technicky vzato jejich součástí. Na Google Photos už dlouho žádné fotografie nenahrávám (od té doby, co Google tuhle službu předělal takřka k nepoužitelnosti), takže pokud vás moje snímky zajímají, rozhodně doporučuji sledovat uvedené stránky, případně mě sledovat na sociálních sítích, kde povětšinou nová alba linkuji a oznamuji (trochu si pohrávám s myšlenkou udělat si na sdílení fotografií samostatný profil, ale zatím jsem to nerealizoval – pokud k tomu přistoupím, tak to tu určitě zmíním).

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Jestli se dá na něčí smrti hledat něco pozitivního, pak v případě úmrtí Terryho Pratchetta je to nepochybně skutečnost, že ačkoliv už jsem četl řadu nejrůznějších vyznání a diskusí pod nimi, tak jsem zcela bez přehánění ještě nezaznamenal ani jediný komentář typu „jeho knížky byly hrozně trapný a ty vtipy kolikrát ani pořádně nefungovaly“ nebo „nějakej pisálek, koho to zajímá“. A to ani v nemoderovaných diskusích. Už to samo o sobě mi připadá fascinující.

(Ale přiznávám, že i když jsem si nijak specificky nevybíral, kam se podívám, na servery jako Novinky a podobně jsem se zatím nekoukal. Předpokládám, že tam bych si tyhle iluze poněkud napravil.)

A atmosféra během té rozlučkové a vzpomínkové diskuse na Trpasliconu, při které byla celá tělocvična nabitá Pratchettovými dlouholetými věrnými fanoušky, byla občas opravdu celkem nelehká (i když obvykle v ty nejhorší chvíle následoval vzápětí výbuch smíchu nad nějakým vtipem, citátem nebo příhodou těch, kteří se s Pratchettem měli možnost přímo setkat a/nebo byli dokonce i jeho přáteli).

Já jsem první Pratchettovu knížku četl „ještě předtím, než to bylo cool“ – někdy v roce 93 nebo 94. Dlouhé roky jsem měl v pokoji vlastnoručně vyrobený velký plakát z obálky Lehkého fantastična (respektive The Light Fantastic) – vlastnoručně vyrobený, protože jsem si ho sám nascanoval (v dobách, kdy scannery ještě nebyly zrovna běžné), vytiskl jako barevnou mozaiku mnoha listů A4 (protože barevné tiskárny tehdy také nebyly příliš běžné, natož velkoformátové) a následně poslepoval. A ačkoliv se nepovažuju za kdovíjak skalního fanouška (například jsem dodnes nečetl všechno, i když to mám v plánu někdy příležitostně dohnat – na druhou stranu některé oblíbené knížky jsem od něj četl nesčetněkrát), je zcela nepopiratelné, že můj život ovlivnily nemálo v mnoha ohledech – mimo jiné bezpochyby přispěly k tomu, že jsem se setkal s lidmi, z nichž se posléze stalo organizátorské jádro Trpasliconu, a nepochybně také dále podpořily můj zájem o angličtinu, britský humor a anglickou popkulturu obecně. A samozřejmě také o překládání – na čemž má ostatně nepochybně nemalou zásluhu i Jan Kantůrek, kterého – ač mám proti jeho překladům občas výhrady (ostatně zrovna název již zmíněného Lehkého fantastična je poněkud rozporuplný) – si rozhodně velice vážím.

Takže dík Hadatimu a spol., dík Janu Kantůrkovi i Vlastimíru Talašovi, a díky celé řadě dalších lidí včetně (v neposlední řadě) herců a dalších pracovníků Divadla v Dlouhé.

A samozřejmě především dík siru Terrymu. Bude chybět.

(BTW, všechny moje snímky z letošního Trpasliconu najdete zde.)

4 lidem se článek líbí.

Znelíbit

V reakci na kroky jisté skupiny českých dabingových herců, kteří se rozhodli bojovat se systémem, který podle nich funguje špatně a plodí nekvalitní díla, se opět na mnoha frontách rozjíždí diskuse odpůrců dabingu a jeho zastánců. Nedá mi to, abych se k ní tentokrát alespoň zběžně nevyjádřil, protože se těchto diskusí už roky aktivně účastním (nakonec, okrajově se mnou jakožto s překladatelem a současně filmovým nadšencem vlastně i souvisejí, jakkoliv jsem nikdy žádný překlad pro dabing nedělal).

(číst dál…)

5 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Potřebujete v okurkové sezóně vyrobit nějaký pořádně čtený a komentovaný článek, a nemáte zrovna po ruce žádné slepé lukostřelce? Řešení je jednoduché.

(číst dál…)

14 lidem se článek líbí.

Znelíbit