Living at the edge of the world

Ne, nebojte se, nehodlám tu psát o brakové literatuře, ani o jejích filmových adaptacích. To, o čem chci psát, se současným kulturním fenoménem souvisí jen v kontextu oněch titulních odstínů šedé.

(číst dál…)

3 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Tenhle post byl zcela neplánovaný, ale protože se mi přihodilo něco, co mě potěšilo víc, než by možná mělo, musím se o to tady podělit. Můj komentář k jednomu z postů na fotografickém blogu The Online Photographer byl autorem blogu zařazen mezi „vybrané komentáře“ a dočkal jsem se na něj i pár reakcí, které mi udělaly celkem radost.

(číst dál…)

7 lidem se článek líbí.

Znelíbit

S ohledem na předchozí příspěvek pravděpodobně nebude tak překvapivá zmínka o tom, že jsem se koncem října vypravil na nějakou dobu do Portugalska a společně s Trofo jsme ho v rámci celkem omezených možností procestovali. Jak je naším zvykem, asi těžko se naše putování dalo označit za standardní dovolenou, protože řekne-li se něco jako „dovolená v Portugalsku“, pravděpodobně si stále spousta lidí představí polehávání na plážích a podobné nicnedělání. To má nicméně konceptu našich dovolených celkem daleko, ty bývají obvykle do značné míry turistické a/nebo poznávací. Ani tahle tedy nebyla výjimkou, i když jsme se na ni tentokrát vydávali s podstatně méně jasnými představami, co chceme kde vidět, a i na těch plážích jsme strávili více času, než třeba posledně na Tenerife (jakkoliv to nedalo zase tak moc práce). Jasno jsme měli do začátku jen v tom, že chceme strávit alespoň nějaký čas v okolí Lisabonu, a poté také na jihu v turisticky poměrně oblíbené oblasti Algarve.

Pokud jste na tom tak nějak podobně, jako jsem před cestou do Portugalska byl já, pak zřejmě máte o Portugalsku poněkud zkreslené představy a současně toho o něm vlastně moc nevíte. Osobně jsem Portugalsko vždy považoval očima Čecha za poměrně exotickou a snad až nedosažitelnou zemi kdesi na samém konci Evropy, o které jsem věděl v zásadě jen to, že má za sebou velice slavnou historii, a že odtud na Čertovku přicestovaly dvě plastelínové chobotničky. Což není pravda mnoho. Tady je tedy první ze zřejmě několika chystaných textů o mém poznávání Portugalska. Předem upozorňuji, že tentokrát to bude poněkud ve stylu „módní policie“ a taky trochu (trochu víc) kázání, takže pokud je někdo na takové věci alergický, doporučuji mu raději dnešní text rovnou vynechat. Ale bude to škoda, protože je současně v takovém případě celkem pravděpodobné, že patří právě mezi ty, kteří by si nejspíš takové věci měli číst především a trochu se nad nimi zamýšlet.

(číst dál…)

5 lidem se článek líbí.

Znelíbit

V jednom okouním klubu o HDR fotografii, respektive spíše o odstrašujících příkladech jejího použití, jsem narazil na následující video z Brna:

Brno hyperlapse

Abych se přiznal, jakkoliv se mi HDR obvykle spíše nelíbí (tedy v té nejobvykleji vídané, absurdně přehnané podobě), s umístěním tohohle videa mezi takové výtvory nesouhlasím. Je sice pravda, že bych u tohoto videa poněkud ubral saturaci jednotlivých snímků (zejména obloha to místy odnesla opravdu velmi nepěkně), ale jinak proti použití HDR v něm nemám žádné zásadnější výhrady. To už mě o něco víc irituje spíše skutečnost, že spousta záběrů v něm „padá“ doprava, že dost pokulhává jejich kompozice (záběr míří příliš nahoru) a především to, že je snad ve všech záběrech použitý ultraširokoúhlý objektiv s jeho velice specifickým zkreslením v rozích a také velmi výrazným sbíháním svislic, což jsou obojí věci, se kterými je myslím potřeba obzvlášť v záběrech architektury nakládat spíše velice uváženě, nikoliv z nich vytvořit dvouminutové video. Dvojnásob tehdy, pokud se záběry ve videu neustále nějak točí či jsou jinak dynamické, takže ono zkreslení ještě více vynikne.

No a pak tu máme jednu velice pozoruhodnou pozvánku, na kterou bylo linkováno taktéž v jednom klubu na Okounu:

Pozvánka na novoroční ohňostroj

Fotografii na této pozvánce považuji za odstrašující příklad toho, jak takové věci nedělat. Kácející se náhodný cvak ohňostroje bez jakýchkoliv náznaků kompozice či respektování základních pravidel fotografie, navíc pro jistotu přetažený jakýmsi vybledlým filtrem, to je opravdu tragédie. Na druhou stranu, kolínské logo, velmi sugestivně připomínající vztyčený prostředníček, se k tomu pravda naprosto dokonale hodí.

To je pro dnešek vše. Zase někdy.

(Tento post vznikl čistě na přání mého dlouholetého věrného fanouška pana Azathotha. Tak vytrvale naléhal, abych o zmíněných dvou věcech něco napsal na blog, že jsem nakonec zkrátka jeho přání musel vyhovět. Ostatně ani autor veskrze soukromého blogu nemůže své příznivce zcela ignorovat.)

3 lidem se článek líbí.

Znelíbit

S nedávným otevřením obchodního centra Šantovka, které vyrostlo na místě několik let zbouraného areálu bývalé továrny MILO Olomouc, se v Olomouci znovu rozbouřily diskuse kolem překvapivě kontroverzního projektu s pravda poměrně přihlouplým názvem „Šantovka tower“ – tedy plánů na výstavbu celkově již třetího olomouckého mrakodrapu, který by se měl nacházet v těsném sousedství obchodního centra Šantovka, potažmo tedy zcela nového nábřeží Mlýnského potoka a také nové tramvajové trati na Nové sady. Mrakodrap by měl vypadat nějak takto (poslední dvě vizualizace). Abych řekl pravdu, na rozdíl od obchodního centra samotného, ze kterého mám poněkud rozporuplné pocity, se mi Šantovka tower přinejmenším na těchto vizualizacích celkem dost líbí. Stejně jako se mi celkem dost líbí druhý olomoucký mrakodrap, BEA centrum, který stojí vzdušnou čarou jen pár stovek metrů od budoucí lokace plánovaného třetího. U tohoto mě vlastně dokonce celkem mrzí, že není ve zdejší rovinaté krajině vidět lépe – zejména za soumraku a úsvitu vypadá díky hře světla velice zajímavě. Nesnažím se ani trochu naznačovat, že rozumím architektuře, moje názory jsou čistě laické, stejně tak jsem si plně vědom toho, jak všechny tři olomoucké výškové budovy strhal například internetový architektonický expert Gebrian, jehož vkus je evidentně víceméně zcela opačný než můj (i když na nejstarší olomoucký mrakodrap, kterému se víceméně vysmál, také až tak bezvýhradně pozitivní názor nemám). Možná i proto mi tedy zmíněné protesty proti Šantovka tower přijdou poněkud hysterické.

(číst dál…)

11 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Kdyby mi před osmi lety, kdy jsem tenhle blog spouštěl, někdo řekl, že tu budu jednou slavit takové výročí, patrně bych mu nevěřil. Domníval jsem se tehdy, že spouštím něco, co mě za čas omrzí a přestanu se tomu aktivněji věnovat. Jak je vidět, mýlil jsem se. Ano, příspěvků tu sice poslední dobou bývá výrazně méně než kdysi, ale to je zčásti tím, že drobnější věci řeším na jiných místech – k tomu patrně vhodnějších – a sem si nechávám převážně jen delší a rozsáhlejší příspěvky. Samozřejmě v tom hraje roli také čas, kterého není vždy tolik, kolik by bylo třeba, a v kombinaci s tím samozřejmě také chuť psát – jelikož mě psaní víceméně živí, není už pro mě tak odpočinkovou činností, jakou bývalo dříve, a ne vždy mám chuť po celém dni, stráveném nad stránkami textů, dále pokračovat v psaní tady. A jakožto člověk tisíce koníčků a zájmů, kterým se rád věnuji s co největším nasazením (občas větším, než by bylo vhodné), se navíc nejsem schopen snad ani vteřinu nudit a víceméně si tak musím neustále vybírat, které z těch mnoha dlouho plánovaných věcí se budu věnovat právě dnes a které jindy.

(číst dál…)

12 lidem se článek líbí.

Znelíbit