Living at the edge of the world

Je to tak. Až dnes jsem si uvědomil, že tu před několika dny (18.9.) byl tenhle blog právě tři roky. Taková výročí se obvykle na webu slaví různými změnami designu či podobnými věcmi, ale…nevím. O změně jsem uvažoval, ale na druhou stranu se mi tahle podoba, ač bezpochyby není bezchybnatá, docela líbí. Možná časem něco vymyslím (nakonec, možná by šlo dokonce udělat design volitelný, tak mě napadá…).

Ačkoliv by mě to docela dost zajímalo, nemám bohužel nejmenší tušení, kolik lidí to tu vlastně alespoň trochu pravidelně čte, statistický plugin mi takovéto údaje neposkytuje, ale přinejmenším z občasných komentářů se zdá, že se za ty tři roky čtenářská základna rozrostla z původních dvou návštěvníků na pět, což je bezpochyby pěkné číslo. Mimochodem, číslo o celkovém počtu návštěv už nějakou dobu neodpovídá skutečnosti, před časem jsem musel tabulky záznamů mírně redukovat, protože jejich velikost začínala ovlivňovat běh celého blogu.

Jednou z informací, které mi naproti tomu zmíněný statistický plugin poskytuje, byť jen v dost krátkodobém intervalu (aktuálně v rozmezí cca. 24 hodin), to jsou informace o tom, jak se sem majitel té které IP adresy dostal. Takže třeba vím, že to tu několik lidí sleduje prostřednictvím Google Readeru či podobných online čteček a služeb (ovšem nemám nejmenší tušení, jaká je jejich identita). Velice často sem samozřejmě zavítá někdo z Okouna nebo z Lopuchu. Až překvapivě často se tu objeví někdo z ČSFD, kde kdysi dávno někdo v komentářích zveřejnil odkaz na vtipy s Chuckem Norrisem, které jsem tu tehdy zmiňoval. Poměrně hojně se tu (v poslední době) taktéž objevují lidé, kteří očividně hledali informace o „Lídlskopu“ Bresser Skylux. A také firma Foto Porst z České Lípy asi docela lituje toho, jak kdysi zprznila Royalovy fotografie ze svatby, protože je také vcelku častým důvodem, proč tu někdo skončí.

Obecně mě dost baví se do těchle výpisů pravidelně dívat, protože jednak občas zjistím, kde mě někdo linkoval (což povětšinou potěší), ale jednak se u nich nezřídka dost pobavím nad tím, jakými zdánlivě bizarními způsoby se sem někdo dostane. Mezi ty lepší (a průběžně opakované) patří například návštěva, kterou sem odkázalo hledání výrazů jako „záchod“ nebo „ucpaný záchod“, za což vděčím jednomu z reportů z Trpasliconu (a velmi nehezkému zážitku). Podobně zábavné jsou také návštěvy lidí, kteří hledali na vyhledávačích výrazy jako „hnusná chobotnice“, „smažená chobotnice“ a podobně. Modří (a zelení) jistě vědí. No a pak tu jsou třeba takové libůstky jako návštěvy, odkázané sem vyhledávači po hledání termínů jako „idiot case“, kreténismus“ a podobně. U těch mě vždycky potěší, jak dokonale a spolehlivě už dokáží dnešní vyhledávače analyzovat text (a budiž to patrně pro ostatní varování, že web na vás skutečně prozradí naprosto vše, i to, co se snažíte usilovně skrývat).

Někdy se ale dá v těchto odkazech najít i inspirace pro témata příspěvků – před časem jsem například zahlédl, že se sem kdosi dostal poté, co hledal tuším na Seznamu výraz „rozdíl mezi RAW a JPG“. Snažím se takové věci nezapomínat a „řadit je do fronty“, takže na ně někdy možná dojde řada. Zrovna stran fotografování už mám ve frontě několik vymyšlených témat včetně zmíněného, jen mít čas a hlavně chuť je sepsat. Snad vbrzku. S tématy je to vůbec ošemetné – už jsem tu určitě několikrát zmiňoval, že je smutnou (alespoň tedy z mého pohledu a z pohledu vynaloženého úsilí) skutečností, že největší komentářový „ohlas“ obvykle vzbudí ty největší ptákoviny, a naopak příspěvky, kde se snažím o zprostředkování trochu přínosnějších informací, zůstávají obvykle bez povšimnutí. Takže pokud bych něco chtěl vědět ještě víc než to, kolik sem pravidelněji chodí lidí, pak je to to, co si sem lidé chodí převážně číst. Na tohle opět statistiky příliš nestačí (respektive vím, které příspěvky patří do nejnavštěvovanější pětice, ale to je informace dost k ničemu – rozhodně víc, než by se zdálo).

Dost bylo tlachání. Rozhodně bych ale na konec připomněl moje Sdílené odkazy na Google, do kterých už delší dobu házím všemožné webové drobnosti a zajímavosti, které dříve zabíraly zbytečně místo v samostatných příspěvcích. Takže jde vlastně o jakési rozšíření tohohle blogu – opět netuším, kolik lidí je sleduje, ale mám dojem, že jich moc nebude (jistě vím pouze o dvou). Ne, že by tam bývalo něco převratného, ale zkrátka jsem si říkal, že by nebylo od věci je připomenout – prostřednictvím RSS čtečky je lze sledovat velice příjemně.

Tak na ty (nedávné) narozeniny!

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit