Dneska jsem si po mnoha letech váhání konečně pořídil mechanickou klávesnici. Bylo to trochu vynucené a tudíž jsem k tomu nepřistupoval tak docela s nadšením – moje dlouholetá oblíbená nízkoprofilová klávesnice Logitech Illuminated (K740) s nízkým zdvihem a jedna z nejlepších membránových klávesnic na trhu utrpěla po úctyhodné době provozu (nějakých sedm let, pořizoval jsem ji v roce 2011) a ještě úctyhodnějším počtu napsaných znaků (vlastně by mě docela zajímalo, kolik to vlastně bylo, myslím, že by se tím Logitech asi mohl celkem pochlubit) při čištění úraz sice relativně drobný, ale přesto ve svém důsledku fatální (zkuste pracovat s klávesnicí, na které vám nefungují klávesy F7 a F8) a já tak byl postaven před dilema – koupit si znovu stejnou klávesnici (za snad ještě vyšší cenu než původně, nemluvě o tom, že z trhu prakticky vymizela česká verze – platí ostatně pro mnoho těch dražších klávesnic nejen od Logitechu), nebo si pár stovek připlatit a konečně pořídit některou z klávesnic mechanických, kterých se v posledních letech objevilo poměrně hodně. Po dlouhém váhání jsem nakonec usoudil, že ten čas skutečně nastal – ostatně, o mechanické klávesnici uvažuji opravdu už velmi dlouho, vlastně jsem ji zvažoval už před těmi mnoha lety, kdy jsem se nakonec rozhodl pro zmíněnou Logitech Illuminated (a nikdy toho nelitoval).
První dojmy z mechanické klávesnice velmi dobré. Vybavují se mi prazážitky z občasného užívání originál IBM PC XT s legendární klávesnicí IBM Model M někdy před třiceti lety, což bylo na dlouho dobu asi moje poslední setkání s poctivou mechanickou klávesnicí. Tahle (Logitech G810) sice pocitově není tak dobrá (ale s tím se počítalo, používá zcela jiný typ spínačů a navíc Model M je skutečně legendární), ale celkově je zkrátka pořád jasně poznat, že je to klávesnice mechanická a nikoliv membránová. Píše se na tom fakt dobře. Jen budu asi potřebovat nějakou solidní podložku pod zápěstí, jsem už příliš zvyklý na klávesnici bez jakékoliv hrany a s výškou několika milimetrů, takže je pro mě ten jinak zcela standardní úhel poněkud nepříjemný a všímám si, že teď při psaní většinu času prostě držím ruce ve vzduchu a nemám je opřené vůbec o nic, což mi nepřijde pro dlouhé psaní ideální.
Po stránce rozložení kláves nemám nejmenší problém, je úplně stejné, na jaké jsem zvyklý ze zmíněné Logitech Illuminated. Jen byl pro mě tedy poněkud problém v průběhu asi dvou týdnů přejít po několika letech psaní na klávesnici s dvouřádkovým Enterem a tlačítkem s rourou a backslashem na pravém konci ASDF řady na klávesnici s Enterem jednořádkovým, kde je zmíněná klávesa na konci QWERTY řady, a pak, když už konečně skoro přestanete neúmyslně místo apostrofu odřádkovávat/odesílat, se zase vracet na klávesnici s tím původním rozložením ;) Plus jsem se tedy musel přeučit práci s klávesou Insert, ale k tomu došlo už ve chvíli, kdy jsem si místo ochořelé Logitech Illuminated vzal klávesnici náhradní – Logitech Illuminated totiž vznikala v odbobí, kdy výrobci klávesnic „experimentovali“ s alternativními rozloženími kláves, zejména co se týče navigačního bloku, a i když se tahle příšerná (a naštěstí už zase mizející) móda Logitech Illuminated moc nedotkla, jedna změna tam přece jen byla – klávesa Delete jako jediná z editačního bloku zabírala na výšku dvě řady, což klávesu Insert vystrčilo do pozice, kde se na standardní klávesnici nachází PrintScreen. Takže jsem posledních pár týdnů při práci s clipboardem neustále pořizoval screenshoty své plochy ;) Ale už jsem se zase celkem přeučil a jak jsem zmínil, na G810 se v tomhle ohledu žádné odchylky od standardu nekonají, její rozložení je tak standardní, jak jen může být.
Největší (a vlastně jediná) pozorovaná nevýhoda – hlasitost :( I když se jedná o jednu z nejtišších mechanických klávesnic, pořád je dost hlasitá :( Přinejmenším tedy ve srovnání s mou starou klávesnicí, jakkoliv je pravda, že ve srovnání s tou je hlasitá v podstatě jakákoliv. Ale tak teoreticky se to snad ještě trochu může poddat, až si víc zvyknu na to, že u mechanické klávesnice není potřeba klávesy mačkat „na doraz“ (bod sepnutí konkrétně těchhle spínačů je kousek za třetinou celého zdvihu). Klávesy se jinak mačkají poměrně zlehka (aktivační síla 45 gramů) a mají decentní hmatovou odezvu sepnutí – ne tak silnou jako membránové klávesnice, ale přesto postřehnutelnou. I když je třeba přiznat, že u některých kláves je výraznější než u jiných – ale přijde mi, že to souvisí spíš s úhlem stisku, respektive dopadu prstu, než že by se od sebe jednotlivé spínače natolik lišily. A tak jako tak nejde o kdovíjak výrazný rozdíl, všímám si ho spíš tehdy, pokud výslovně zkouším a porovnávám jednotlivé klávesy, ne při běžném psaní.
RGB podsvícení mě nechává veskrze chladným, to byla funkce, která mě vůbec nezajímala, ale bohužel prakticky neexistují mechanické klávesnice, které by měly české rozložení znaků včetně popisek, dedikované ovládání hlasitosti z klávesnice (bez nutnosti mačkat nějaké podivné kombinace kláves) – bez kterého nemůžu fungovat – a používaly některé ze spínačů, které jsem chtěl, a současně nebyly považovány za „herní“ a tudíž RGB podsvícením vybavené takřka povinně. OK, možná nejvyšší model Das Keyboard, ale to je asi pět tisíc a i moje ochota zaplatit za klávesnici celkem nemalou sumu má své meze. Ta G810 alespoň nad rámec toho podsvícení jako herní klávesnice nevypadá, což je pozitivní. Na druhou stranu je docela hezké si mít možnost nastavit barvu a intenzitu podsvícení pro každou klávesu nezávisle, a to včetně tlačítek pro multimediální funkce, indikátorů Num/Caps/Scroll lock a loga výrobce, a můžete si dokonce nastavit specifické podsvícení pro konkrétní aplikace a hry, což otevírá zajímavé možnosti například zvýraznění kláves v dané aplikaci používanými (a s komunitní aplikací Aurora můžete dokonce například měnit profil podsvícení při stisku kláves jako Ctrl nebo Alt a zvýraznit si tak třeba některé klávesové zkratky). A ptákovinky v podobě možnosti nastavení toho, aby se každá klávesa po stisknutí rozsvítila definovanou barvou a následně postupně pomalu (nastavitelnou rychlostí) zhasínala zpátky do původní barvy jsou sice úplně k ničemu, ale vypadají tuze efektně a cool :P
Na obrázku výše (po rozkliknutí větší, ale je to jen rychlý cvak mobilem ve snaze zprostředkovat co nejvěrněji podsvícení) můžete vidět můj první pokus o nějaké alespoň trochu customizované podsvícení (plus si přimyslete ten efekt rozsvěcení kláves po stisku a jejich následného pohasínání). Lepší snímky a možná i nějaké video někdy v budoucnu – pár jsem jich už nafotil, ale neměl čas to zpracovat (a vlastně jsem původně ani žádné sepisování prvních dojmů neplánoval).
Pravděpodobně se někdy v budoucnu o svých zkušenostech s tou klávesnicí rozepíšu ještě detailněji v nějaké podrobnější recenzi, ale tolik zatím první dojmy. Ty jsou každopádně velice dobré a až na tu diskutabilní hlasitost (ale té se prostě u mechanické klávesnice nevyhnete, spíš naopak, u řady to bude ještě horší) můžu zatím nepochybně doporučit.