(Na klik větší.)
A na příbuzné téma – kdyby měl někdo z Billy zájem o motiv na PF, tak jeden, který tak nějak shrnuje můj dojem z toho, jak svou práci vnímá nemalá část jejich zaměstnanců (tedy ne že by v tom ti v Bille byli sami, bohužel ani zdaleka), mohu nabídnout… ;)
Druhý Hobit je v podstatě úplně totéž, co první. V prvních dvou třetinách slušný, ale celkem roztahaný film s nepříjemně velkým kontrastem novozélandských exteriérů s papundeklovými kulisami a omalovánkovým CGI, který čas od času obsahuje pár facepalm okamžiků a pár zbytečně natahovaných a dost absurdních akčních scén. V poslední třetině se pak bohužel všechno definitivně mění ve stupidní akční videohru, která nemá se zdrojovým materiálem a jeho atmosférou už naprosto nic společného a jejím jediným smyslem se zdá být příležitost zdůvodnit divákům, proč si zaplatili za 3D projekci. O něco idiotštější je v tomhle díle konec – v prvním díle působil ještě jakž takž uspokojivě, ale tady mi to skutečně přišlo, jako kdyby někdo film najednou utnul, kde se to zrovna hodilo.
V jednom okouním klubu o HDR fotografii, respektive spíše o odstrašujících příkladech jejího použití, jsem narazil na následující video z Brna:
Abych se přiznal, jakkoliv se mi HDR obvykle spíše nelíbí (tedy v té nejobvykleji vídané, absurdně přehnané podobě), s umístěním tohohle videa mezi takové výtvory nesouhlasím. Je sice pravda, že bych u tohoto videa poněkud ubral saturaci jednotlivých snímků (zejména obloha to místy odnesla opravdu velmi nepěkně), ale jinak proti použití HDR v něm nemám žádné zásadnější výhrady. To už mě o něco víc irituje spíše skutečnost, že spousta záběrů v něm „padá“ doprava, že dost pokulhává jejich kompozice (záběr míří příliš nahoru) a především to, že je snad ve všech záběrech použitý ultraširokoúhlý objektiv s jeho velice specifickým zkreslením v rozích a také velmi výrazným sbíháním svislic, což jsou obojí věci, se kterými je myslím potřeba obzvlášť v záběrech architektury nakládat spíše velice uváženě, nikoliv z nich vytvořit dvouminutové video. Dvojnásob tehdy, pokud se záběry ve videu neustále nějak točí či jsou jinak dynamické, takže ono zkreslení ještě více vynikne.
No a pak tu máme jednu velice pozoruhodnou pozvánku, na kterou bylo linkováno taktéž v jednom klubu na Okounu:
Pozvánka na novoroční ohňostroj
Fotografii na této pozvánce považuji za odstrašující příklad toho, jak takové věci nedělat. Kácející se náhodný cvak ohňostroje bez jakýchkoliv náznaků kompozice či respektování základních pravidel fotografie, navíc pro jistotu přetažený jakýmsi vybledlým filtrem, to je opravdu tragédie. Na druhou stranu, kolínské logo, velmi sugestivně připomínající vztyčený prostředníček, se k tomu pravda naprosto dokonale hodí.
To je pro dnešek vše. Zase někdy.
(Tento post vznikl čistě na přání mého dlouholetého věrného fanouška pana Azathotha. Tak vytrvale naléhal, abych o zmíněných dvou věcech něco napsal na blog, že jsem nakonec zkrátka jeho přání musel vyhovět. Ostatně ani autor veskrze soukromého blogu nemůže své příznivce zcela ignorovat.)
Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com
