Sedmý den – Sucho v černých horách
Galerie: Sedmý den, výběrová galerie z celého pobytu
GPS trasy:
První část dne s přesahem z předchozího dne (Montaňa Blanca, chata Altavista, Teide) – KML, Google Mapy
Druhá část dne (Teide, Montaňa Blanca, vyhlídka na Pico Viejo, Los Azulejos, Corral del Niňo, Izaňa, Volcán de Fasnia, hotel) – KML, Google Mapy
Vím, že prezidentských voleb má už spousta lidí po krk. A nehodlám vysvětlovat, koho máte nebo nemáte volit a proč. Ani nebudu vysvětlovat, koho budu volit já a proč – ti, co mě sledují jinde, to stejně vědí, stejně jako vědí, že zastávám názor, že do přezidentské volby už od samého počátku šel víceméně jen jediný akceptovatelný kandidát. A občas s dost velkým překvapením často i mezi lidmi, které považuju za podobně naladěné, zjišťuju, jak odlišně mohou věc vnímat oni a jak naprosto rozdílně si mnohé vykládají. O čtení diskusí mně zcela cizích lidí na netu ani nemluvě, nad těmi nestačím mnohdy žasnout (zejména nad omezeností a hulvátstvím v nich).
Ale neubráním se menší prosbě (byť si ji tu patrně stejně nepřečte moc těch, kteří by si ji přečíst měli):
Jděte volit. Anebo volit nechoďte, to je vaše plné právo (jakkoliv se kupodivu už teď, před volbami, ukazuje, že by vás o ně někteří rádi připravili a posílali nás s chutí k volebním urnám povinně).
Ale pokud k volbám půjdete, hoďte tam hlas pro toho, koho na Hradě a v čele téhle země opravdu chcete. Neházejte ho tam někomu, koho ve skutečnosti vlastně ani moc nechcete, nebo snad dokonce jen proto, abyste hlasovali „proti tomu druhému“. Samozřejmě i na to máte právo. Ale jaký má smysl volba někoho, o koho nestojím? Čeho dosáhne? Volení (už, stále ještě) není povinnost, je to právo. Právo říct, o koho stojíte. Pokud o nikoho z prezentovaných kandidátů nestojíte, nikdo vás nenutí vybrat si „menší zlo“. Nedělejte to. Nikdo si u vašeho jména neudělá žádné plus za to, že jste k volbám skutečně přišli a někoho tam hodili. A volit (a tedy aktivně podpořit) někoho dokonce jen proto, abych zmařil šance toho druhého…není to tak nějak poměrně dost dětinské?
K volbám v ČR mohou podle platných zákonů chodit pouze dospělí lidé – aby tam projevili svůj názor. Tak se tak zkusme chovat a své vnitřní děti nechme pro jednou doma – i když to třeba bude znamenat, že tam budeme muset zůstat s nimi. Však mají dost šancí projevovat se jinde. Obzvlášť v diskusích na internetu.
Díky.
Šestý den – Teide aneb Cesta nahoru a zase nahoru
Galerie: Šestý den, výběrová galerie z celého pobytu
GPS trasy:
První část dne (hotel, Montaňa Blanca) – KML, Google Mapy
Druhá část dne s přesahem do sedmého dne (Montaňa Blanca, chata Altavista, Teide) – KML, Google Mapy
Už několikrát jsem za posledních pár dní slyšel narážky na to, že Droidnet „ani nemá komentáře“, občas i jisté posměšky (pro toho, komu byl adresovaný text níže – nemyslím nutně tebe). Udělal jsem totiž něco, co se na českém internetu moc nevidí – spustil jsem odborný web, na kterém jsou vypnuté komentáře. Ó hrůzo, bezvěrec! Já mám ale na komentáře dost specifický názor a jsem přesvědčený, že je platný a že by úrovni médií na internetu prospělo, kdyby ho zastávalo víc lidí. (Jakkoliv je samozřejmě možné diskutovat o tom, zda spustit relativně malý web rovnou bez komentářů je nebo není dobrý nápad.) A protože jsem byl dneska na Google+ požádán o jeho rozvedení, učinil jsem tak. Samozřejmě jsem se nakonec dost rozepsal, já už se zkrátka nezměním. A protože si myslím, že by možná můj kacířský názor na komentáře na seriozních webech zajímal i ty, kteří onu diskusi nečetli, dovoluji si ho dát i sem. Ve víceméně nezměněné podobě, tudíž ho nechám psaný stylem reakce na jistý web a jeho provozovatele. Je ale úplně jedno, na koho jsem vlastně reagoval, můžete si klidně myslet, že v něm mluvím třeba právě k vám (pokud se dokážete přenést přes skutečnost, že vám tykám). A mimochodem – jen pár vteřin od odeslání tohoto na poměry sociálních sítí jistě poněkud delšího komentáře jsem se dočkal reakce, která za ním podle mého názoru neúmyslně udělala tu nejlepší tečku, jakou bych si býval mohl přát…
Musím přiznat, že na začátek je nutno si položit otázku, co by dělal nelékař na tomto tradičním setkání mediků a absolventů lékařské fakulty v Olomouci, když nejsem de facto moc ani jedno (resp. jsem oficiálně PGS student, ale už tak dlouho, že všichni na studijním oddělení, kdo o tom věděli, už dávno umřeli). Nebudu předstírat že jsem za tu chvíli dokonale pochytila PICO model, ale outcomem měla být původně hlavně šance znovu vidět (a vidět přednášet) mého oblíbeného částicového fyzika. Nakonec byl outcome mnohonásobně vyšší než očekávaný, i když pro ověření tohoto výsledku samozřejmě bude muset následovat ještě několik experimentálních replikátů.
(číst dál…)
Drobná reklama, která současně alespoň částečně vysvětluje, proč mimo jiné vznikají další díly zápisků z Tenerife tak pomalu – dneska jsem konečně po velice dlouhé době konečně spustil své stránky o všem, co se týká operačního systému Android.
(Banner je klikací.) Pokud se chcete dozvědět víc o tom, oč těmi stránkami usiluji a jaké mám s nimi plány (je to oboustranný experiment), pak si přečtěte moje tamní shrnutí.
No a pokud se vám zalíbí, pak samozřejmě uvítám příspěvek na podporu nebo alespoň sdílení odkazu na Droidnet dál. Díky.
Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com
