„Svobodný internet“ se spravedlivě rozhořčuje nad soudním rozhodnutím v Británii, kde soud rozhodl o tom, že jedna fotografie „porušuje copyright“ jiné, velmi podobné fotky. Objevují se výkřiky o svobodě fotografování, monopolech a podobné.
Bohužel většina „rozhněvaných“ pomíjí poměrně zásadní skutečnosti (a například článek, jehož prostřednictvím jsem se o kauze dozvěděl já, je ve svém rozhořčení vůbec nepovažuje za nutné zmínit a k tomu, abych je zjistil, jsem se musel začíst do připojeného soudního rozhodnutí). Například to, že ty fotografie si jsou skutečně velmi podobné (byť podle mého názoru rozhodně nemají „podobnou kompozici“, jak je zmiňováno). A především to, že tu nejde o situaci, kdy jeden fotograf shodou okolností vyfotil něco, co bylo chráněno copyrightem a teď za to skončil u soudu, ale o situaci, kdy jedna firma začala prodávat výrobek, který měl na obalu fotografii, jež se (náhodou či záměrně) neoddiskutovatelně velmi podobá fotografii jiné, kterou jako součást svého výrobku prodávala jiná firma. Což dle mého názoru na věci mnohé mění, protože tu nejde o situaci „když náhodou vytvoříte stejnou fotku jako někdo jiný, může vás někdo žalovat a spor vyhrát“, ale o situaci „když (náhodou nebo záměrně) budete chtít prodávat výrobek, který vypadá jako jiný výrobek na trhu, může vás někdo žalovat a spor vyhrát“ (což je bezpochyby pro žalovanou stranu a mnoho jejích zastánců velmi šokující zjištění). Stejně jako mi přijdou nesmyslné například argumenty typu „co když dva reportéři vyfotí prezidenta na stejné akci ve stejnou chvíli, vždyť pak budou jejich fotky skoro stejné!“ – to je zcela jiná situace a pochybuji, že by se na ni jakýkoliv soud díval podobně jako na tuto aktuální „kopírovací“ kauzu – protože v takovém případě lze jen těžko někoho obvinit z toho, o co jde ve skutečnosti tady: totiž že autorovi původní fotografie jiný fotograf „ukradl nápad“. Což na druhou stranu neznamená, že by nějaký fotograf nemohl být odsouzen za plagiátorství jiné reportážní fotografie, na kterém by se snažil profitovat – samozřejmě mohl, ale za zcela jiných okolností a obě fotografie by musely být dostatečně specifické na to, aby se na ně dalo podobným pohledem vůbec nahlížet (a takové soudní spory bývají dost komplikované, právě proto, že prokázat záměr není zrovna jednoduché).
Nezpochybňuji skutečnost, že to rozhodnutí je možná do jisté míry kontroverzní a že možná vzniká poněkud nešťastný precedens, který bude (jak už to v takových případech bývá) občas v budoucnu aplikován nějak nesmyslně, ale určitě není kontroverzní tím způsobem, jakým je „svobodným internetem“ prezentován, a jako příležitostný fotograf s ním navíc v zásadě souhlasím – byť mi ty fotky osobně nepřijdou zrovna vydařené a lokální odbarvení je obecně hrozné zlo, které by mělo být soudem úplně zakázáno ;).
Edit: Mimochodem, jak jsem byl upozorněn – po pečlivějším prostudování soudního rozhodnutí, linkovaného v odkazovaném textu (a které vřele doporučuji – zjistíte, že zdaleka není tak absurdní, jak možná působí ve zkreslené interpretaci bloggerů), se ukazuje, že žalovaná společnost navíc onu problematickou fotografii (respektive spíš koláž) vytvořila se zřejmým úmyslem vyrobit „licenčně nezávadnou“ napodobeninu původního díla žalující strany, protože se o totéž neúspěšně pokusila už v minulosti. Což do celé kauzy taktéž vnáší poměrně zásadní skutečnosti.
Jsem rád, že je to zde uvedené na pravou míru.
Díky za článek. Těch kteří si (ještě předtím než začnou rozhořčeně křičet) seženou pár základních informací a pak se alespoň chvíli zamyslí nad těma nesmyslama co čtou v bulváru je bohužel čím dál míň.