Velmi stručné a heslovité hodnocení.
Klady:
– Asi první sandboxová hra, u které mě opravdu baví jen tak putovat světem a zkoušet všemožné ptákovinky. Dokonce i poté, co jsem dohrál příběhovou linii mám chuť se na Panau vracet a dál ho prozkoumávat. To se mi u jiných her prakticky neděje.
– Obrovský a velice rozmanitý herní svět, víceméně přirozeným způsobem rozdělený do několika „klimatických“ zón a prostředí (nijak nerozdělených, od samého začátku hry můžete jít naprosto kamkoliv). Viz výše – mám za sebou hlavní dějovou linii plus zhruba 12 hodin čistého času stráveného jenom cestováním sem a tam a zkoušením všeho, co hra nabízí, a přesto jsem v dobře třetině měst či vesnic na mapě ještě vůbec nebyl.
– Spousta skrytých vtípků po celé mapě
– Možnost dělat neuvěřitelně zábavné věci – kombinace spousty zničitelných objektů (často dost velkolepě), spousty všemožných zbraní a vozidel, nekonečného množství padáků a vystřelovacího háku garantuje úžasnou zábavu. Jde o dokonale zábavné spojení série GTA, Spider-mana a Bionic commanda.
– Grafika sice není z nejdetailnějších, ale přesto se na fiktivní souostroví Panau povětšinou kouká skvěle. Leckdo by asi mohl namítat, že jde o grafický styl velice kýčovitý a jásavý, ale co na tom záleží, když to vypadá vážně dobře? Viz galerie na konci.
Zápory:
– Koncept hry je ve značném rozporu s tím, co autoři hráči předkládají. Na jednu stranu tu máme dokonalý otevřený svět, který přímo vybízí k tomu se jím jen tak toulat a dělat, co vás kde napadne, ale na druhou stranu je hráč svázaný mnohdy dost přihlouplými misemi, které si navíc musí zajít „vyzvednout“ na specifické místo na mapě. Nezřídka se při putování světem Just Cause 2 stane, že se objevíte například na vojenské základně, která je ale v podstatě „mrtvá“ a nic moc se tam nedá dělat – tehdy máte jistotu, že jste se právě ocitli na místě, kde se později odehraje nějaká mise, která ono místo „oživí“. Nebylo by mnohem lepší a přirozenější, kdyby se mise spouštěly automaticky (popř. s možností volby „Začít misi/Prozkoumávat“) ve chvíli, kdy se ocitnete na místě, které s misí souvisí? Stejně na sebe naprostá většina vedlejších misí kromě těch asi pěti v hlavní dějové linii nijak nenavazuje.
– Občas dost nešťastný systém checkpointů, registrujících jen opravdu zásadní místa v průběhu mise. V praxi to znamená to, že pokud vás zabijí například při plnění čtvrtého vedlejšího úkolu mise ze čtyř, jejichž splněním zkompletujete první z několika hlavních cílů dané mise, budete posléze muset jet celou misi od začátku, dokud se vám ony čtyři vedlejší úkoly nepovede splnit najednou (vyjadřuji se aspoň trochu srozumitelně?). Mnohdy se navíc na místo jejího konání budete muset sáhodlouze dopravovat. To není zábavné, to je prostě opruz. Tohle je bohužel společným prvkem mnoha sandboxových her – třeba poslední GTA na tom bylo velice podobně.
– Nakupování a upgradování zbraní a vozidel je vyřešeno VELMI nešťastně, zejména pokud chcete koupit víc věcí najednou (nakupují se totiž po jedné). Animaci vrtulníku s obchodníkem budete patrně záhy upřímně nenávidět.
– Tolik diskutovaný dabing mi sice nepřišel tak špatný, jak se mnohde říká, ale konkrétně groteskně přehnaný (asi záměrně, s ohledem na karikující charakteristiky příběhu) americký přízvuk jednoho z vašich spolubojovníků, mluva Bolo Santosi s nesmyslně pokládanými důrazy ve větách/slovech a „asijské“ žvatlání nepřátelských vojáků (znají asi tři hlášky, které záhy budete umět nazpaměť) mě iritovaly opravdu hodně.
Víc asi nemám, co bych k JC2 dodal. I přes uvedené výtky je to jedna z nejzábavnějších her, jaké jsem kdy hrál, a rozhodně vřele doporučuji.
90 %
A slíbená „kýčovitá“ galerie (s bonusy pro fanoušky seriálu Lost). Otevřete kliknutím.
