Slíbil jsem na několika místech dokumentaci z Trpasliconu, takže tady je první várka.
Tak jak to tedy bylo?
04
2010
Poznámka: Možná jste si všimli, že tenhle příspěvek byl prakticky od okamžiku napsání dnes nad ránem až do této chvíle (4.3. 14:00) chráněn heslem, které znaly jen vybrané osoby. Bylo to proto, že jsem si zkrátka i po jeho sepsání stále říkal, že bych to možná neměl zveřejňovat, že to je možná pod mou úroveň, i když mě třeba celá ta záležitost slušně naštvala. Ale s odstupem takřka jednoho dne od oné „kauzy“ a na základě reakcí těch, kteří to četli (z nichž některých se to přímo týká) jsem se nakonec přesto rozhodl heslo odstranit.
Už se to tak dnes sešlo, že z příspěvků o internetových a jiných pomatencích bude tentokrát trilogie. Završí ji totiž tento příspěvek o někom, o kom tady nebudu psát poprvé a bohužel nejspíš ani naposled – o vedoucím Festivalu Fantazie ing. Pravdovi. Tenhle pán je bohužel na tomhle blogu a mezi organizátory Trpasliconu každoročním evergreenem, který se stále vrací, ačkoliv by patrně řadě z nás ani trochu nechyběl. Přesto jako obvykle podotýkám, že názory zde uvedené jsou čistě moje soukromé a rozhodně by neměly být chápány jako nějaké jednotné stanovisko pořadatelů Trpasliconu, i když tuším, že nejden z nich by se pod to, co napíšu, patrně klidně podepsal. Stejně tak podotýkám, že mě tenhle psychopatický pán už opravdu VELMI nebaví, tudíž si nebudu brát pražádné servítky, a že bych byl velice nadšený, kdybych už o něm nikdy v životě neslyšel. Ale bohužel, jsem si takřka stoprocentně jistý, že se mi to nesplní.
Letos se inženýr Pravda skutečně překonává. S křiváctvím sobě vlastním šíří o organizátorech Trpasliconu veřejně lži pro jistotu dokonce ještě pár dní před samotnou akcí. A já zkrátka musím uvést pár věcí na pravou míru, protože plivat na sebe jakožto jednoho z organizátorů Trpasliconu špínu bez jakékoliv odezvy opravdu nenechám. I my děláme Trpaslicon zcela dobrovolně, i my jsem mu nuceni mnohdy leccos obětovat. Ale aby nás nějaký pomatenec podrazácky pomlouval za to, že máme tu „drzost“ mu chtít do jisté míry mluvit do toho, jakým způsobem může u nás zdarma propagovat svou vlastní akci, se kterou ani nemáme nic společného, to už je opravdu trochu moc.
Reakce příživníka
03
2010
Vážený OSVČ, kdybych čtenářům popsal jaká všechna zvýhodnění oproti běžným zaměstnancům (s benefity) mají OSVČ, přestali by vás možná lidi na ulici zdravit. Buďte rád, že se toho nedopustím. Patří mezi největší příživníky státního rozpočtu.
Pan odborář Dušek v dnešním online rozhovoru pro iDnes (dík Bludrovi za link).
Drahý pane Dušku, jsem rád, že si o mně také myslíte, že jsem příživník a ksindl. Alespoň je to pěkně vzájemné. Přeji vám mnoho zmaru ve vašich dalších jednáních a upřímně doufám (jakkoliv naivní to ode mne je), že s vámi co nejdříve někdo pořádně zamete.
Smutný příběh jednoho psychopata
02
2010
Aneb „z deníčku českého Android fóra“. Dlouhé a plné technických věcí, ale výživné. Červeně jsem zdůraznil některá klíčová místa a dopsal pár komentářů. Seřazeno chronologicky. Některé příspěvky dotyčného byly bohužel následně upraveny nebo smazány, takže místy některé reakce nedávají takový smysl, jaký dávaly v danou chvíli. Moderátoři mají fialové nicky.