Prostřednictvím Johnyho příspěvku jsem se dozvěděl o tomhle postu Arthura Denta. Výtečné, byť nepříjemné čtení. Pár věcí bych z toho ale vybral:
Názory musíme tolerovat!
Bře
19
2009
19
2009
Když tu byly v poslední době tak „úspěšné“ ;) hlubokomyslné příspěvky o nesmrtelnosti chrousta, tak ještě jeden.
Už pár dní vídám v záhlaví jednoho klubu větu, která mě na něm zaujala snad okamžitě, jakmile jsem do něj vešel poprvé. Přišla mi neuvěřitelně bizarní, ale říkal jsem si, že to nechám být (nakonec, v tom klubu je bizarních věcí víc než dost). Dneska ale shodou okolností přišla ona věta na přetřes, tak mi to nedalo a řekl jsem, co si o ní myslím (což jako obvykle vyvolalo nevoli, samozřejmě – klasika). Ta věta slouží jako pravidlo daného klubu a zní následovně:
Každý má právo na svůj názor a přesvědčení a každý, kdo chce diskutovat v tomto klubu, musí respektovat názor či přesvědčení druhého.
A mně to připadá padlé na hlavu. Je to samozřejmě patrně proto, že jsem „arogantní, sebestředný a netolerantní blb“, ale stejně…MUSÍ? Proč bych proboha MUSEL respektovat naprosto libovolný názor? Ano, každý jistě MÁ právo na svůj názor, ale MUSET ho respektovat? Proč mám respektovat názory, které mi například přijdou z nějakého důvodu naprosto úchylné nebo zcestné? To mi docela zavání politickou korektností (tedy přetvářkou) za každou cenu – budeme si o názorech dotyčného myslet, co chceme, ale pššt! Neříkejte mu to! Respektujte ho! Zaslouží si to! Tak to vážně ne…
Je tudíž jasné, že očividně nejsem dostatečně osvícený a vyspělý člověk, ale opravdu nemám nejmenší chuť někoho, kdo s pěnou u pusy plácá naprosté nesmysly, respektovat jen proto, že MUSÍM nebo bych MĚL. Nemohli bychom místo toho zavést mnohem smysluplnější systém, kdy si lidé říkají upřímně, co si o sobě myslí, a respekt si musejí zasloužit? Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že takový přístup je ve skutečnosti pro všechny zúčastněné mnohem přínosnější, než ohleduplně pokrytecký umělý respekt, vynucený pravidly, při němž se nikdo vlastně doopravdy nedozví, co si ten druhý myslí.
Mimochodem, říkal jsem už, že jsem arogantní hajzl? :)
24 vs. 60
Bře
18
2009
18
2009
Už jsem se tu párkát zmiňoval o onom rozšířeném bludu, že oko rozliší maximálně 25 snímků za vteřinu – jak v komentářích, tak i v jednom příspěvku. Tehdy jsem tam linkoval starý program od společnosti 3Dfx, kterým si mohl každý vyzkoušet, jak velký nesmysl to je. Problém byl ten, že to na dnešních počítačích už fungovalo trochu podivně. Před časem jsem ale narazil na člověka, který byl tímhle bludem znechucený podobně jako já, a udělal srovnávací video, ve kterém ukazuje stejné herní sekvence na 24fps a na 60fps. Což má samozřejmě tu výhodu, že video se přehrává každému stejně (tedy – mělo by).
Místní mirror (24MB)
Pojďme recenzovat
Bře
15
2009
15
2009
Ze zvědavosti jsem na Lopuchu kliknul na banner, který mě lákal na recenzi mobilní verze hry Watchmen:
„Třetí postava z řady hlavních hrdinů je Dr.Manhattan, kterému bych klidně řikal prostě jen Modrý. Pak se potkáte ještě s postavou jménem Roschach a nakonec i se ženou, Silkspectre. Škoda, že si za poslední tři jmenované nezahrajeme.“
„Ovládání hry je velmi jednoduché, možná až příliš. Hlavní je akční tlačítko 5, kterým sbíráte ze země předměty, střílíte ze zbraní a mlátíte. Pak samozřejmě pohyb po herním světe, ale bohužel jen ve čtyřech směrech. Takže chození křížem krážem po displeji nepřichází v úvahu. Jedině hezky do čtverečku a to je největší slabinou hry.“
„S grafikou se nemá hra za co stydět, ale určitě mohla nabídnout víc promakaných efektů.“
„S Nitem Owlem se budete procházet v dešti či ve velkých budovách“
„Watchmen bych rozhodně nedoporučil kardiakům, protože vás rozhodně nekolikrát naštve. Stačí, aby se na scéně objevil jeden trouba s raketometem… I když jste superhrdina a máte plné životy, už vám nemusí dát šanci se zvednout. Ano a právě v tento okamžik máte těžko překonatelnou chuť něco rozbít. Frustrující jsou hlavně souboje s bossy, když si po chvíli všimnete, jak se vlastně chová. Jeden neustále utíká, další má naskriptovaný jeden stejný pohyb a snadno ho vyčíhnete. Hra sice není obtížná, ale spíš otravná a protivná, čímž se vlastně stává obtížnou.“
„Řekl bych, že hra dobře splývá s proudem takových běžných mlátiček.“
„Díky tomu, že některé mise budete muset opakovat a hra vás několikrát naštve tak, že odložíte telefon, vám vydrží víc jak jedno odpoledne. Tento způsob navyšování herního času bych ale potrestal.“
Gratuluji autorovi. Jak už jsem tu několikrát psal, je skvělé vědět, že zásluhou rozvoje internetu dnes může publikovat recenze opravdu úplně každý a ani nemusí o recenzovaném subjektu nic vědět, natož snad umět smysluplně psát. Well.done.
Mirror’s Edge ve slevě
Bře
13
2009
13
2009
O Mirror’s Edge jsem tu zatím psal jen negativně v souvislosti s lokalizací, ale nedostal jsem se k jejím pozitivům – jde o hodně originální hru. Ta mě sice ke konci začínala štvát nejednoznačností přístupu – na jednu stranu klade důraz na čistě defenzivní způsob hraní, kdy je preferovaným způsobem řešení konfliktu se mu vyhnout a utéct, ale na druhou stranu zejména ke konci hráče staví do situací, kdy víceméně nemá jinou možnost než bojovat, na což ta hra není příliš „stavěná“ – ale přesto se jedná o velice zábavnou a poměrně hodně originální hru, kterou bych ve výsledku ohodnotil nějakými 80-90% (když pominu tu děsivou lokalizaci). Nemám bohužel stále vůbec čas se o tom rozepsat víc.
Proč to tedy zmiňuji? Proto, že by možná řadu lidí mohla zajímat skutečnost, že v rámci první víkendové slevové akce (které patrně budou v budoucnu pravidlem, podobně jako na Steamu) bude tahle hodně dobrá, dva měsíce stará hra na serveru Xzone.cz o víkendu k mání za 549,- Kč. A to je rozhodně cena, za kterou o ní stojí uvažovat. Zejména s ohledem na to, že před pár dny uveřejnili EA doplňkové stahovatelné úrovně pro free run režim (za 10 dolarů).
Sice jsem tenhle odkaz házel i do Sdílených odkazů, ale počítám, že takhle se dostane k víc případným zájemcům.
Big Bang Theory – The Cucumber Conspiracy
Bře
10
2009
10
2009
