Nedá mi to. Myslel jsem si, že ano, ale nejde to.
Těm, kdo se pohybují na Lopuchu či Okounu ve filmových klubech, není jistě neznámá identita hobit/HANKY. Bohužel tedy v negativním smyslu slova. Dnes jsem se dozvěděl, že hobit má blog. Jakkoliv nerad link na jeho blog šířím, skutečně mi to nedá. Jeho literární styl (dá-li se tomu tak říkat) je totiž něco, co se musí vidět. Malý příklad jedné, pro hobita zcela obvyklé, věty:
„A abych pravdu řekl, pokud oba výše zmíněné filmy budou alespoň tak dobré jako Vendeta, mám se opravdu nač ještě těšit, protože ono pozitivní hodnocení a umístění do tabulky 250-ti nejlepších filmů všech dob na IMDB jsou protentokrát výjimečně zasloužené a i když se z české strany ozývají spíše negativní ohlasy, ať již se jedná o Civalovu recenzi na MovieZone.cz či právě Ryndův článek v Reflexu, většinou se zmůžou jenom na konstatování, že kulisy jsou opravdu ateliérové, ve filmu je opravdu velice málo akce a její milovníci si ani pořádně neužijí a na to, že ta alegorie na bushovskou administrativu je velice laciná a předem jasná, nejhůře však, že některé scény nejsou údajně dotáhnuty k dokonalosti a presskity jednoduše lžou.“
Ano, to je prosím celé jedna věta. A to je důvodem, proč jsem link na hobitův blog zkrátka musel uvést. Protože, i když pominu všechny ostatní nesmysly – znáte snad někoho jiného, kdo je schopen článek o téměř 1400 slovech napsat ve dvaadvaceti větách? Pokud tedy dobře počítám A to ještě tři z oněch vět jsou poměrně krátké citáty někoho jiného…
Pokud by měl někdo zájem zkusit interakci s mistrem krátkých vět na(internetí)živo – http://www.okoun.cz/boards/hobit_bez_cenzury